close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nový rok - očekávání

11. ledna 2013 v 21:56 | Naty |  Tomodaku

Zdravím, sice trochu pozdě - nový rok máme už 11 dní, ale přeju všechno nejlepší do nového roku za celé Tomodaku.

Od nového roku se doufám odehrají jisté změny:
1. doufám, že bude přibívat více článků
2. možná začneme překládat povídky, nebo mangu
3. mohly bychom se trochu pohnout i s Keisho (v to opravdu doufám)
4. a tak celkově by se mohla zvýšit naše aktivita (nejen na tomhle blogu)

No a to je ode mě asi tak všechno. Snad se nám podaří splnit všechny uvedené body, určitě se budeme snažit. XD
 

Kapitola 2

16. září 2012 v 21:53 | Tomodaku |  Keisho
Další kapitolka je na světě.

Satomi & Naoki

24. srpna 2012 v 14:26 | Tomodaku

Satomi & Naoki















Ústřední pár našeho příběhu Keisho-Dědictví.
Chodí spolu do stejné třídy.
 


Kapitola 1.

24. srpna 2012 v 13:59 | Tomodaku |  Keisho

Prechádzala som sa už asi hodinu a nevedela sa dočkať ,kedy už bude 12 hodín. Do dvanácté zbývalo už jen pár minut. Čekala jsem v parku, plném nádherných rozkvetlých sakur. Každou chvíli příjde.... ON! Stále tomu nemůžu uvěřit... Zrazu som za sebou začula kroky a s veľkým úsmevom som sa otočila. Byl nádherný a naprosto bezchybný. Úplne mi to vyrazilo dych. Usmál se na mne. Celá jsem zčervenala a nevěděla co říct. ,,A....Ahoj," řekla jsem opatrně, přestože jsem se neměla čeho bát. On sa na mňa usmial a chytil ma za ruku. Měl jemné a hřejivé ruce, jeho dlaně byli veliké a ty moje se v nich téměř schovaly. Na okamžik jsem se mu zadívala do očí, ale můj pohled se rychle vrátil zpět, dívala jsem se zase do země. Nechtěla jsem, aby viděl moje rozpaky. ,,Tak kam by sis přála zajít??",zeptal se. "T-třeba do parku," špitla jsem. Hned jsem se začala stydět, že tak koktám.
,Tak dobře," odpověděl mi milým hlasem a daroval mi další sladký úsměv. Tvářil se, jako by si mojí chyby ani nevšiml. Vydali jsme se po chodníku do parku. Nevěděla jsem,co si mám počít, nebo o čem si s ním mám povídat, ale než jsem se ho stačila zeptat na nějakou hloupost, on mně předběhl. ,,A můžu tě třeba někam pozvat? Zeptal se,pak se však rozhlédl po parku plném rozkvetlých sakur a zjevně změnil názor. ,,Nebo vlastně. Proč bychom se tu scházeli, kdybychom pak šli pryč?," řekl a nadechl se té krásné vůně čerstvě rozkvetlých květů, té nádherné vůně jara. Já ho jen tiše poslouchala a sama nevěděla co říct. Nic mi nenapadalo a taky jsem se trochu styděla. Pak se posadili na lavičku.Hlavním důvodem proč jsme se v tenhle den měli sejít bylo, abychom spolu projednali téma školního projektu, ale oba jsme to spíš brali jako neoficiální rande.Rozhodla som sa, že mu poviem o svojich citoch, ale zrazu som si nebola istá, či je to dobrý nápad. Naokiho objetí mne vytrhlo z přemýšlení. Bylo to nečekané, ale zároveň příjemné. ,,J....ja.....niečo ti chcem povedať ,"dostala som zo seba napokon. ,,Tak povídej,ale nemusíš se u toho tak třást,"zasmál se jemně Naoki. ,,Asi tě miluju." Veľmi som sa bála ,čo mi na to Naoki povie ,ale keď nakoniec prehovoril, jeho slová ma naozaj prekvapili. ,,Ty můj malý hlupáčku,"řekl Naoki.,,Copak nevíš, že já k tobě cítím to samé, co ty ke mě?!" ,,N...naozaj? Prečo? Nie som taká úžasná ako ostatné dievčatá z našej školy.....tak prečo?" ,,Jak tohle můžeš říct?" nechápavě se na mně podíval, ,, Copak na tom záleží? Myslíš ty holky, co nezajímá nic jiného než make-up a pomlouvání ostatních? Říkáš to, jako bys nebyla ráda, že tě miluji.""Já, opravdu jsem moc šťastná. Děkuji,..." Po Naokiho slovách som bola naozaj šťastná ,ale tú krásnu chvíľu prerušilo auto blížiace sa k nám. To auto jelo rychle po přilehlé silnici, přímo se řítilo proti nám. Oba jsme vycítili nebezpečí a tak jsme rychle vyskočili z lavičky a nevěděli, kam se ukrýt nebo schovat nebo co vlastně dělat. Podle výrazu řidiče, řídícího to autu, jsme poznali, že se zaměřil na nás a nehodlal to jen tak vzdát.V poslední chvíli jsem uskočila na stranu a schovala jsem se za keř. Pak jsem se otočila, a uviděla jsem něco, z čeho se mi zastavilo srdce. Nebo spíše - neviděla jsem nic. Jen jsem slyšela něčí výkřik. Naokiho výkřik a rychle odjíždějící auto. A Naoki nikde. Teprve pak jsem si to zděšeně uvědomila. Ten šílený řidič Naokiho unesl! Co budu proboha dělat?? pomyslela jsem si. Zrazu mi zazvonil mobil. ,,Chceš ho ještě někdy vidět?"ozvalo se z telefonu. Srdce se mi rozbušilo. ,,Ano... Jasně, že ho chci vidět" Řekla jsem roztřeseným hlasem. Pocula som v telefone nejaky divny zvuk, ale nevedela som co to je. Mozno vlak?Alebo nieco ine? ,,Tak to by sis měla pospíšit děvenko! My moc dobře víme o vašem velkym rodinym dědictví! Jestli ho chceš zachránit, budeš nám ho muset donýst! A víš proč?jestli to neuděláš do zítřejšího poledne, ten kluk vybouchne, a mám hodně velký pochybnosti o tom, že to přežije!" Dedictvo? O čom to hovori? My predsa nie sme bohatí...... Pak telefon ohluchnul. ,,Haloó? Počkajte! "kričala som do hluhécho telefónu. Pak sem s ním v záchvatu vzteku mrskla o zem,čehož jsem v zápětí hořce litovala. Čo teraz? No tak Satomi rozmýšľaj.....Mám ísť na políciu? Ale čo im vlastne poviem?Že mi uniesli frajera rovno z pred nosa a chcú odo mňa dedičstvo o ktorom nič neviem? Ne,to by nemělo smysl...tak jít za rodičema a promluvit s nimi o tom? Ne to taky není řešení...jsou v práci a neměli by na mě čas...pak tedy nezbývá nic jiného než zajít za babičkou! Ona bude vedieť, čo robiť. A ak existuje nejaké dedičstvo ona o ňom určite vie. A tak jsem se sebrala a plna strachu jsem se vydala k babiččině skromné chalupě na okraji lesa.

O Postavách

24. srpna 2012 v 11:28 | Dandy |  Příběh

Keisho

24. srpna 2012 v 10:57 | Dandy |  Příběh

Náš klub

17. srpna 2012 v 11:16 |  Tomodaku

Vítejte na našich stránkách


Klub Tomodaku vznikol,keď sa banda otaku začala baviť o anime,mange a Japonsku.Zistili,že toho majú veľa spoločného a časom sa z nich stali naozaj dobrí priatelia a tak sa rozhodli,že si založia svoj vlastný otaku klub.
Ako prvé vzniklo ich motto:
Ich revírom je alík
ich tempo je vražedné
ich nepriateľmi sú tí,ktorí
neznášajú anime,mangu a Japonsko
to sú baby z TOMODAKU
Krátko potom tejto skupinke napadlo,že ten ich klub by mal mať aj nejaký názov.
Ako nad tým rozmýšlali,navrhovali,že by to mohlo byť niečo so slovami ,,tomodachi "(priateľ) a ,,otaku " (fanúšik anime a mangy).Nakoniec sa rozhodli tieto dve slová spojiť a tak vzikol názov Tomodaku.
No a potom dostali šialený nápad-písať svoj vlastný príbeh.Príbeh o dievčati menom Satomi.
Dúfame,že Tomodaku tu bude dlho,príbeh sa bude rozvíjať a do písania sa zapoja aj ďalší otaku!!!
Tomodaku forever

tomodaku

5. srpna 2012 v 17:00 |  Tomodaku
Seznamte se-Monča!

Seznamte se-Monča!
Ahoj ja som Monča!
Mám 15 a som zo Slovenska.Fakt zbožňujem anime a považujem sa za právoplatného otaku.Rada anime aj kreslím,aj keď nie vždy som s tým spokojná.Veľmi rada čítam knihy.Hlavne fantasy a dobrodružné.A milujem knihy o drakoch.Dokonca píšem svoje vlastné príbehy.Raz by som chcela vydať svoju vlastnú knihu.Vo voľnom čase hrám na klavíri,ale nie som žiadny Mozart.Neznášam šport,ale florbal aj napriek tomu milujem.Som brankárka.

21.07.2012Seznamte se-Kája!

Seznamte se-Kája!
Ahoj já jsem Kája!
Je mi 14 let a jsem z Česka. Ráda se dívám na anime. Nejradši mám fantasy, bojová umění, romantiku apod. Co se týče čtení - miluju čtení a ráda chodím do knihovny. Knížky si vybírám spíše ty fantasy, dobrodružný a i sci-fi. Občas si půjčím nebo koupím mangu, kterou taky hodně ráda čtu. Baví mě psát příběhy a chtěla bych jednou vydat svou vlastní knížku. Občas i něco nakreslím, nejčastěji tužkou, protože mě baví stínování. Sporty moc nemusím, ale ráda hraju míčové hry.

21.07.2012Seznamte se-Naty!

Seznamte se-Naty!
Ahoj já jsem Naty!
Jsem potrhlá 14-ti letá holka z České republiky. Miluju vše co se týká Japonska, hlevně anime a mangu. Mám rada anime hlavně ze školního prostředí, ale ani fantasy mi nevadí, stejně tak i u mangy. Nejraději mám anime Nabari no Ou a oblíbená manga je asi Zombie Loan. Ráda kreslím, čtu a občas i něco napíšu (není to však žádná sláva). Naprosto miluju korejskou skupinu Super Junior (ráda na ně čtu yaoi povídky). Jsem naprostý antitalent na sporty. Ale hlavně mám strašně ráda Káju, Monču a Dandy.

21.07.2012Seznamte se-Dandy!

Seznamte se-Dandy!
Ahoj já jsem Dandy!
Jsem 15ti letá holka z Česka.Miluju anime a mangu.Mezi moje nejoblíbenější žánry patří horory,ve kterých je alespoň nějaká krev,nebo yaoi popřípadě shounen ai,ale i fantasy....akorát mě moc neberou typicky romantické typy :)Jo asi si o mě myslíte že jsem dost trhlá a já to nepopíráám :D Sbírám mangy :) Miluju Japonsko jako celek.Také se snažím naučit se alespoň trochu japonsky :) Strašně ráda kreslím , a to především obrázky z mých oblíbených anime a mang.Taky mám ráda manhwy.Poslouchám i japonskou hudbu a hlavně visual kei styl.Mezi moje oblíbené skupiny patří Versailles a zbožňuju Gackta.Miluju čtení.Pokoj mám plný knížek a jejich počty se neustále zvyšují. (obávám se že už se tam brzo nevejdou :D)I když jsem otaku,tak pořád sleduju i filmy které nejsou z japonské tvorby,poslouchám normální hudbu a čtu normální knížky :)Mám ráda Twilight ságu,Harryho Pottera a ságu Inkoustový svět.
Ze sportů mám ráda především tenis,plavání a in-line bruslení.
To bude asi všechno...snad kromě toho, že až budu dospělá,chci navštívit Japonsko a moźná se tam na chvíli zdržet :D

Kam dál